Novověká fyzika v osudech svých hrdinů
Budeme-li místo dějin fyziky psát její životopis, počítejme s prvními stránkami na tisíc let jejího dětství; stejně tak dlouho trvalo dospívání. Samostatnosti se nejkrásnější z exaktních věd dočkala až od konce středověku. Zasloužily se o to stovky učenců z mnoha zemí celého světa.Každé jméno slibuje životní příběh o starostech lidských i o dobrodružství na spletitých cestách k poznání.
Přehled přednášek
Nejlepším učitelem je vlastní zkušenost (Leonardo da Vinci)
Královský fyzik i fyzikus (William Gilbert)
Nesmrtelné dílo z nejvzdálenějšího zákoutí světa (Mikuláš Koperník Toruňský)
Konec aristotelizmu nejen v Čechách (Tadeáš Hájek z Hájku)
Nolanus je nullanus, nullus et nihil (Giordano Bruno)
Raději býti než zdáti se (Tycho Brahe)
Špatně placený astronom císaře Rudolfa II. (Johannes Kepler)
Odvolat nebo se stát mučedníkem? (Galileo Galilei)
Scientia potestas est (Francis Bacon)
Cesty od pochybnosti k jistotě (René Descartes)
Kariéra v době pobělohorské (Jan Marek Marků)
Už žádný strach ze vzduchoprázdna (Evangelista Torricelli, Otto von Guericke)
Otroctví geniality (Blaise Pascal)
Sedmý syn vévody z Corku (Robert Boyle)
Jak rozumět podobenství o hřivnách (Christiaan Huygens)
Ut tensio sic vis (Robert Hooke)
Ozdoba lidského rodu (Isaac Newton)
Aristotelés novověku (Gottfried Wilhelm Leibniz)
Život ve službách věd (Edmond Halley)
Těm, kteří se vydávají na lodích na moře (John Harrison)
Nejzasloužilejší z Američanů (Benjamin Franklin)
Slunce ruské vědy (Michail Vasiljevič Lomonosov)
Je nemožné, bychom cokoli znali (Johann Wolfgang Goethe)